Rozhovor

BLOG - Rozhovor s Ing. Martinem Slabihoudkem

BLOG - Rozhovor s Ing. Martinem Slabihoudkem

18. 4. 2017

Rozhovor s Ing. Martinem Slabihoudkem, ředitelem ŠKODA AUTO Středního odborného učiliště

Co pro vás bylo prvním impulsem stát se ředitelem SOUs? Dostal jste nabídku, nebo jste se o místo „popral“ z vlastní iniciativy?

Prvním impulsem byla nabídka, protože jsem nebyl ten, kdo by původně uvažoval o možnosti účasti v konkursu na místo ředitele učiliště. Na druhou stranu jsem byl touto nabídkou velmi potěšen. Vrací mi to zpátky mou historickou zkušenost šestnácti let učitele na gymnáziu Dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi, z toho třinácti let ve funkci zástupce ředitele. No, a když si to propojím s těmi deseti lety ve ŠKODA AUTO, kde jsem získal zase spoustu nových zkušeností, tak mi z toho vyšlo, že je to nabídka velmi zajímavá a rád jsem jí využil.

Měl jste o naší škole nějaké konkrétní představy? A byl jste nakonec překvapen, nebo se vaše představy naplnily?

Nějaké představy jsem měl, protože učiliště ke ŠKODA AUTO velmi silně patří. Takže po celých těch deset let jsem učiliště sledoval a spoustu kolegů znám dokonce osobně. Nicméně musím říci, že změna, vzhledem k tomu, jak jsem učiliště vnímal ještě jako konkurenci před těmi deseti lety a tím, jak škola vypadá právě teď, je obrovská. Co se týká počtu žáků, kvality a renomé školy, co se týká technických možností a vůbec toho, jak škola funguje. Takže z mého pohledu jsem očekával vysoký standard a jsem velmi rád, že skutečnost ještě předčila má očekávání.

Pokud by vám bylo právě teď nějakých 15 let a byl jste tzv. v kůži současných deváťáků, vybral byste si tuto školu? A jaký obor by vám byl případně blízký?

Já jsem v prvé řadě velmi rád, že již v kůži deváťáků a patnáctiletých nejsem, že mám tohle období za sebou. Jak bych dnes vybíral školu nevím. Pamatuji se, že jako patnáctiletý jsem nevěděl, co chci dělat, a proto jsem šel na gymnázium, abych získal ještě čtyři roky času na další rozhodování. Dnes bych si naši školu určitě vybral v případě, že bych byl technicky zaměřený a již v té chvíli věděl, že chci působit v konkrétním oboru. Nebo třeba právě pracovat ve škodovce, což beru jako výrazné pozitivum při rozhodování o tom, jestli studovat na naší škole. No a jaký obor? Já bych asi zůstal u toho, co mi je nejbližší, a to je IT-mechatronik. Nebo něco podobného, spojeného s výpočetní technikou a s informačními systémy – vystudoval jsem totiž VŠST v Liberci, obor Automatizované systémy řízení.

Které dva projekty této školy jsou podle vás nejpřínosnější a nejatraktivnější pro naše žáky?

Já začnu projektem, který považuji za prioritní a pro naše žáky velmi důležitý, a to je projekt Erasmus. Ten znamená možnost výjezdu na pracovní stáže v zahraničí a to pro mne spojuje šanci a perspektivu něco nového zažít, poznat a naučit se. Na druhou stranu chápu, že to předpokládá i spoustu vstupů ze strany vaší jako studentů; skvělou znalost jazyků, chuť a odvahu někam takhle vyrazit apod. Ale pro mě je Erasmus prioritní.
A jinak přínosné? Mluvit o jiném projektu by myslím nebylo úplně fér. Myslím si, že projektů je strašně moc a každý je něčím přínosný pro tu kterou skupinu a část školy. Všechny dobře realizované projekty vždy přináší dobrou reputaci a zvyšují renomé školy. Pokud bych zmínil některé z těch, které jsem neznal a které mě oslovily když jsem přišel, tak to byl třeba Welcome Week nebo Azubi Car. Určitě je i do budoucna na čem stavět.

Jaká je vaše vize budoucnosti naší školy? Bude se něco zásadně měnit?

Naším cílem je udržet školu mezi nejlepšími, což znamená, aby jste vy žáci byli spokojení a úspěšní. Když na Dni otevřených dveří prezentujeme naši školu a zajímáme se o budoucí žáky a rodiče, tak jim něco slibujeme. Pro mne je velice důležité, aby za ty tři nebo čtyři roky studia, až budete školu opouštět, jste měli pocit, že se Vaše očekávání naplnila a že jste naplno využili své příležitosti. Zkrátka, že jsme vás dobře připravili do dalšího osobního i pracovního života. To je z mého pohledu jedna z priorit školy. A pak, to je samozřejmě ta okřídlená olympijská myšlenka, rychleji, výše, silněji; to znamená, abychom měli ještě lepší podmínky, i učitele. Abychom využívali moderní metody výuky a nabízeli i nadále přesně to, co od nás všichni očekávají. To bych vám přál.

Mohl byste nám popsat váš běžný pracovní den?

To dokážu úplně přesně. Ráno vstanu, přijdu do školy a vím, co chci udělat. A ve čtyři, v pět nebo v šest večer vypínám počítač a vím, že z toho, co jsem chtěl udělat, zůstane spousta i na zítřek, protože bylo nutné řešit a realizovat jiné úkoly a projekty. Ale to je škola a její život, i já se v nové funkci stále učím.

Co vás na této práci nejvíce baví? A proč?

Nejvíc mě baví každodenní kontakt s lidmi, protože já mám lidi hrozně rád. A s vámi jako studenty je tady i možnost „pomaleji stárnout“. A pak je tu šance být součástí kolektivu školy, mít vedle sebe stovku kolegů a to už je pořádná parta, která něco dokáže.

Co váš volný čas? Děláte nějaký sport, nebo máte jiného koníčka?

Bez sportu bych nevydržel. Mezi mé nejoblíbenější patří kopaná, tenis, cyklistika nebo lyžování, i když dnes již je provozuji jen hodně rekreačně. A nemohu zapomenout alespoň jednou týdně na saunu, to je skvělá příležitost jak si vyčistit hlavu. Takže to jsou moje koníčky. No a potom je to samozřejmě zahrada a především rodina a čtyři vnučky; svou roli dědečka se snažím plnit co nejlépe :-).

Jaký film jste viděl v poslední době a doporučil byste ho?

Jsem chlap po padesátce. To znamená, že můj nejoblíbenější televizní pořad je jakýkoliv sport. Ale pokud se bavíme o filmech, tak s manželkou jsme byli před Vánoci v Bondy centru na filmu, který se jmenoval Pohádky pro Emu a musím říci, že mě velmi zaujal. Byl to hezký film, zajímavý nejen předvánoční atmosférou, ale i vlastním, velmi lidským příběhem. Ale nechci prozrazovat více. Jestli jste ho neviděli, tak na něj jděte, určitě se vám bude líbit.

Jezdíte škodovkou? A jaké je (nebo bylo) vaše vysněné klučičí auto?

Vysněné auto jsem neměl. Škodovkou jsem začal jezdit, když jsem udělal řidičák. Byla to Škoda 105, což dost možná už nepamatujete. No a kromě jedné zkušenosti s Peugeotem, škodovky dál pokračují a vyhrávají.

Ředitele školy zpovídaly žákyně S3.L, Zuzana Rábíková a Klára Lukášová

Aktuální novinky

Přehled novinek